Tvorba:
Grafika-jmenovky k povídkám





Pořádá: Momentálně nic :)
Právě čte: Škola noci 1 - Označená
_http://nd04.jxs.cz/428/662/7a7a68c98e_73501406_o2.jpg
Účastní se: Momentálně ničeho :)

Prolog

17. května 2012 v 20:49 | Flexi
Šla jsem širokou ulicí. Věděla jsem, že se o ní povídají zlé věci. Byla tma a slabé pouliční světlo z lampy sotva osvětlovalo chodník pod sebou. Já šla stále dál. Nemyslela jsem na nic jiného než na dnešní den ve škole. Byla to hrůza. Zkoušení z látky, o které jsem neměla ani páru. Posměšky starších spolužáků a hlavně spolužaček. Prověrky a také učitelé, kteří pořád dokola opakují, jak se neučíme. Myslela jsem na cokoli jiného, ale rozhodně ne na to, že je pozdě a může mě někdo napadnout. Ale právě tohle se stalo.
Zaslechla jsem zvuk. Byly to kroky, které našlapovali pár metrů za mnou. Polil mě studený pot a celá se střásla. Jako by na mě někdo vylil ledově studenou vodu. Bylo tomu však jinak. Bála jsem se ohlédnout. Zatajila jsem dech, aniž bych si to uvědomila.
Najednou stál přímo za mnou. Chytil mě za rameno a otočil k sobě. Vyděsilo mě to. Zadívala jsem se do jeho obličeje. Byl pokrytý černým stínem, takže jsem toho moc neviděla a slabé světlo pouliční lampy mi zrovna moc nepomáhalo.
Byla jsem v koncích. Záhadná postava mě pozorovala a její ruce mi neustále svírali ramena. Osoba měla postavu muže. Široká ramena, vysoký štíhlí pas a na hlavě kapuci, která ještě ztemňovala jeho obličej. Nechápala jsem to. Nevěděla jsem, co dělat, a tak mi nezbývalo nic než čekat.
Bylo ticho. Dlouhé a nepříjemné ticho. Pak mě pustil. Jeho ruce sklouzly z mích ramen. Ukazovák si přiložil k ústům, která jsem ve tmě neviděla. Naznačil, abych byla ticho. Když promluvil, nepatrně jsem se pohnula. Měl hluboký, ale příjemný hlas. Uvědomila jsem si, že celou dobu zadržuju dech. Vydechla jsem a znova se nadechla.
,,Co tady děláš? Jdi pryč! Tady je to nebezpečné.'' jeho slova mě zarazila. Co je nebezpečné? A proč bych měla jít pryč? Chtěla jsem promluvit a zeptat se, ale on mi nedal příležitost.
,,Ne. Ticho. Běž pryč. Rychle. A nevracej se, je to nebezpečné.'' mluvil potichu a naléhavě. Pak se otočil a běžel pryč. Nechápala jsem ničemu, co se tuto noc stalo. Nerozuměla jsem, proč bych měla jít pryč a nevracet se, ale něco mi říkalo, abych poslechla a co nejrychleji vypadla s této ulice. Zmateně a vyděšeně jsem se rozhlížela kolem. Dala jsem se do běhu a zastavila se až u našeho domu. V bezpečí jsem se ale cítila, až když jsem zavřela a zamkla dveře.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | E-mail | Web | 17. května 2012 v 21:01 | Reagovat

WOW! Tak toje hooodně zajímavý začátek. Z toho se doufám vyklube něco skvělého! Těším se na další!

2 ariven ariven | Web | 17. května 2012 v 21:01 | Reagovat

Teeda! Je to vážně zajímavý a proto mě zajímá, co bude dál :D :D

3 Michelle Michelle | 18. května 2012 v 17:36 | Reagovat

Tak to je hoodně dobrý začátek! :). Doufám že mě potěší i další díly :D :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ POVÍDEK, OBRÁZKŮ A
VŠEMOŽNÉHO OBSAHU TOHOTO BLOGU!!!