Tvorba:
Grafika-jmenovky k povídkám





Pořádá: Momentálně nic :)
Právě čte: Škola noci 1 - Označená
_http://nd04.jxs.cz/428/662/7a7a68c98e_73501406_o2.jpg
Účastní se: Momentálně ničeho :)

Květen 2012

6. KAPITOLA: Hodina chemie

29. května 2012 v 18:48 | Flexi


O přestávce se nic nezměnilo. Většina holek za ním přibíhala a bavily se s ním. Byla pravda, že je pohledný, ale rozhodně by měl zapracovat na chování. Podívala jsem se na něj a zavrtěla hlavou. Nevšímala jsem si ho.
Šla jsem na další hodinu. Měli jsme chemii. Obvykle jsme dělali pokusy. Kdo ví, třeba se dnes vše změní, když máme ve škole vra… nedokončila jsem myšlenku, protože na mě někdo volal.
,,Tar. Počkej.'' otočila jsem se a viděla Beckie. Dnes jsem jí viděla poprvé. V pondělí máme společnou jen chemii a tělesnou výchovu.
,, Ahoj. Promiň, že jsem nepřišla. George mi říkal, že jste začali s těmi přípravami na Taneční zábavu.'' zmateně se na mě podívala.

5. KAPITOLA:Nový spolužák

27. května 2012 v 22:44 | Flexi
Omlouvám se že to tolik trvalo... pokusím se přidávat častěji. :)


4. KAPITOLA: Muž s kapucí

22. května 2012 v 19:08 | Flexi


Byli dvě hodiny odpoledne, když jsem vycházela z domu. Ohlédla jsem se zpět na domovní dveře. Byla jsem velmi nervózní. Přede mnou byla cesta na místo činu a já se bála, jak to dopadne.
Nadechla jsme se a vydala se na cestu. Monrowova ulice byla blízko. Stačilo jen ujít asi sto metrů a zabočit doleva. Pak začínala ta prokletá ulice. Nahánělo mi hrůzu, jen když jsem si na ní vzpomněla. Přede mnou teď byla zatáčka. Zabočila jsem a bylo tu ticho. V téhle ulici moc lidí nebydlelo, a když už, tak hodně staří, kteří tu žili odjakživa.
Pořád jsem pokračovala dál. Měla jsem jasný cíl. Zjistit, co se tu přesně stalo v pátek večer, před čtrnácti dny. Pokračovala jsem stále v cestě. Ušla jsem ještě pár metrů a zahlédla jsem policejní auto. Stáli tam tři policisté. Každý však na jiné straně. Pak jsem to spatřila. Místo činu.

3.KAPITOLA: Vražda

20. května 2012 v 12:06 | Flexi
Trochu kratší, ale přece jen.... :D


2. KAPITOLA: V zajetí snu

19. května 2012 v 15:17 | Flexi


Seděla jsem doma na své posteli v pokoji. Na okenní tabule bubnovali kapky deště. V rukou jsem měla knihu, kterou jsem četla. Byl to nějaký román. Jméno mi bylo ukradené. Četla jsem jí hlavně proto, abych zahnala myšlenky na onen večer v ulici ze zlou pověstí. Muž s kapucí, který naléhal, abych šlapač. Slabé světlo pouliční lampy, která tam byla k ničemu. Ozval se hrom a já sebou nepatrně cukla. Najednou někdo zaklepal na dveře. Otevřeli se a ve vchodu stála máma.
,,Drahoušku nechceš se na jít najíst? Od té doby, co jsi přišla ze školy si nic nejedla.'' zvedla jsem oči a podívala se na ní. Zavrtěla jsem hlavou.
,,Ne díky mami, hlad nemám.'' usmála jsem se, aby si nemyslela, že se něco děje. To mi však nepomohlo. Stejně to na mě poznala. Vstoupila dovnitř a zavřela dveře. ,,Děje se něco zlato?'' zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne, nic se neděje mami. Všechno v pořádku.'' věděla jsem však, že pokud jí něco neřeknu, bude stále naléhat.
,,Dobře. Škola pořádá Taneční zábavu a já tam nemám s kým jít.'' povzdechla jsme si. Máma si ke mně přisedla a chytla mě za ramena.
,,Nic si s toho nedělej. Určitě se někdo najde. Třeba se jen bojí tě pozvat. Si hezká mladá dáma a někteří se holt bojí, že je odmítneš.''
to s emi na mámě líbilo nejvíc, Vždycky dokázala najít důvod, proč něco není jak má, nebo proč je to právě tak, jak je. Usmála jsem se.
,,Díky mami.'' objala jsem jí.
,,Není zač.'' usmála se a udělala totéž.

1. KAPITOLA: Cesta ze školy

18. května 2012 v 15:12 | Flexi


Čtrnáct dnů uteklo jako vody, ale já pořád myslela na ten večer. Na záhadného muže s kapucí, který mě vybízel, abych odešla. Dokonce se mi o tom začalo i zdát. Pořád jsem před sebou viděla tu špatně osvětlenou ulici. Lampu, jejíž světlo bylo k ničemu. Zavrtěla jsem hlavou. Pan učitel Carttny položil otázku a řekl mé jméno. Zmateně jsem se dívala na učitele zeměpisu.
,,Ehm… Promiňte, prosím vás mohl by jste tu otázku zopakovat? Špatně jsem rozuměla.'' všichni spolužáci na mě upírali pohledy. Bylo to nepříjemné. Nikdy jsem nebyla ráda středem pozornosti. Přímo jsem to nesnášela. Učitel Carttny se na mě usmál. Byl to můj nejoblíbenější učitel. Měla jsem štěstí. Být to někdo jiný, okamžitě by mi začal naštvaně líčit, že nedávám pozor.
,,Otázka zněla: Kde leží stát Uruguay?'' mile zopakoval otázku a čekal, až odpovím. Ruce měl založené za zády. Přemýšlela jsem a v mysli si vybavila látku minulé hodiny. Pak jsme si konečně vzpomněla na velký nápis na tabuli a okamžitě jsem odpověděla. ,,V Jižní Americe.'' řekla jsem pohotově a doufala, že je to dobře. Oči všech, kteří na mě upírali pohled se teď otočili ke Carttnymu. Učitel se usmál od ucha k uchu jak to měl ve zvyku. Přikývl.
,,Ano, slečno Backiesnová. Správně. Uruguay je stát v Jižní Americe…'' mluvil dál, ale já si jen oddechla a znova se ponořila do svých myšlenek na onen divný večer v ulici, která neměla zrovna nejlepší pověst. Pořád jsem myslela na toho muže. Možná nebyl ani tak starý. Co když je mu sedmnáct jako mě? Třeba je jeho hlas hodně hluboký, ale on je mladý? A proč mi vlastně říkal, abych šla pryč? Co se tam dělo, že jsem nesměla být svědkem? Co když někoho zabil? Ne to je nesmysl. Policie, nebo někdo jiný by už jistě mrtvé tělo našli a pátrali po vrahovi. Nevěděla jsem co dělat. Nikomu jsem o tom nic neřekla.
Ale třeba bych měla. Ozval se zvonek. Poslední hodina byla za mnou, ale to neměnilo nic na mích úvahách, které mi hlavou létali sem a tam. Z toho všeho mě rozbolela hlava. Vstala jsem z židle a vzala si tašku. Rozhlédla jsme se po třídě. Byla jsem tu poslední. Jako vždy. Carttny si také dával do kufříku všechna papíry s poznámkami a smotával mapu.
,,Na shledanou pane Carttny.'' rozloučila jsem se z učitelem, který se opět zazubil a kývnutím mi dal najevo, že se také loučí. Usmála jsme se a vyšla na chodbu. Ta už byla také téměř prázdná. Všichni si pobrali věci a spěchali na autobus, který stál před školou a čekal na všechny opozdilce.
Já se však rozhodla projít. Menší procházka mi udělá jen dobře a pročistím si hlavu. To jsem ale bohužel odhadla špatně. Mé myšlenky jako by se domluvili k záhadnému muži nebo klukovi. Nechápala jsem tomu. Snažila jsem se porozumět, ale zároveň i zapomenout. Jako bych se bála toho, na co přijdu, pokud se tedy něco takového někdy stane. Odbočila jsem doprava a pokračovala v cestě.
Byla jsem na půl cesty od domova. Najednou jsem uslyšela hlas, který volal mé jméno.
,,Tarro! Halo. No tak tar, počkej přece.'' otočila jsem se a uviděla usměvavý obličej své nejlepší kamarádky Beckie Forchellové.
,,Ahoj. Co se děje?'' zeptala jsem se a usmála. Beckie mě doběhla a pořád se usmávala.
,,Ujel ti autobus?''

Prolog

17. května 2012 v 20:49 | Flexi
Šla jsem širokou ulicí. Věděla jsem, že se o ní povídají zlé věci. Byla tma a slabé pouliční světlo z lampy sotva osvětlovalo chodník pod sebou. Já šla stále dál. Nemyslela jsem na nic jiného než na dnešní den ve škole. Byla to hrůza. Zkoušení z látky, o které jsem neměla ani páru. Posměšky starších spolužáků a hlavně spolužaček. Prověrky a také učitelé, kteří pořád dokola opakují, jak se neučíme. Myslela jsem na cokoli jiného, ale rozhodně ne na to, že je pozdě a může mě někdo napadnout. Ale právě tohle se stalo.
Zaslechla jsem zvuk. Byly to kroky, které našlapovali pár metrů za mnou. Polil mě studený pot a celá se střásla. Jako by na mě někdo vylil ledově studenou vodu. Bylo tomu však jinak. Bála jsem se ohlédnout. Zatajila jsem dech, aniž bych si to uvědomila.
Najednou stál přímo za mnou. Chytil mě za rameno a otočil k sobě. Vyděsilo mě to. Zadívala jsem se do jeho obličeje. Byl pokrytý černým stínem, takže jsem toho moc neviděla a slabé světlo pouliční lampy mi zrovna moc nepomáhalo.
Byla jsem v koncích. Záhadná postava mě pozorovala a její ruce mi neustále svírali ramena. Osoba měla postavu muže. Široká ramena, vysoký štíhlí pas a na hlavě kapuci, která ještě ztemňovala jeho obličej. Nechápala jsem to. Nevěděla jsem, co dělat, a tak mi nezbývalo nic než čekat.
Bylo ticho. Dlouhé a nepříjemné ticho. Pak mě pustil. Jeho ruce sklouzly z mích ramen. Ukazovák si přiložil k ústům, která jsem ve tmě neviděla. Naznačil, abych byla ticho. Když promluvil, nepatrně jsem se pohnula. Měl hluboký, ale příjemný hlas. Uvědomila jsem si, že celou dobu zadržuju dech. Vydechla jsem a znova se nadechla.
,,Co tady děláš? Jdi pryč! Tady je to nebezpečné.'' jeho slova mě zarazila. Co je nebezpečné? A proč bych měla jít pryč? Chtěla jsem promluvit a zeptat se, ale on mi nedal příležitost.
,,Ne. Ticho. Běž pryč. Rychle. A nevracej se, je to nebezpečné.'' mluvil potichu a naléhavě. Pak se otočil a běžel pryč. Nechápala jsem ničemu, co se tuto noc stalo. Nerozuměla jsem, proč bych měla jít pryč a nevracet se, ale něco mi říkalo, abych poslechla a co nejrychleji vypadla s této ulice. Zmateně a vyděšeně jsem se rozhlížela kolem. Dala jsem se do běhu a zastavila se až u našeho domu. V bezpečí jsem se ale cítila, až když jsem zavřela a zamkla dveře.

Diplom za bleskovku od Jay :)

17. května 2012 v 19:21 | Flexi |  Naše kecy...:D

Zůčastnila jsem se 2. Bleskovky u Jay na blogu a získala jsem tento roztomilý diplom :P ještě jednou díky Jay ;)

Soutěž :))

8. května 2012 v 20:22 | Flexi |  Naše kecy...:D
Je měsíc květen. Měsíc Lásky. :)) A zrovna tento měsích se koná soutěž, která vznika díky jedné osůbce ze světa blogerů -Jane (http://jane-s-books.blogspot.com) za což jí moc děkuju :)). I já se téhle soutěže účastním. A pokud rádi čtete, o to větší důvod se soutěže zůčastnit. Při troše štěstí, které se vždy hodí můžete být právě vy mezi výherci a vyhrát jednu ze super knih,které v soutěži jsou.
Zde je přímý odkaz: http://jane-s-books.blogspot.com/2012/05/givwaway-hop-may-time-of-love.html


Lovkyně snů1: Procitnutí

4. května 2012 v 23:24 | Flexi |  Knihy
Tak, a teď úplně jiná série. První díl úžasné knihy Lovkyně snů.




ANOTACE:
Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...


INFORMACE:
Autor: Lisa McMann
Nakladatelství: Fragment
Stran: 216

NAŠE NÁZORY:
Flexi: Lovkyně snů mě vážně dostala. Nejprve jsem myslela, že to nebude nic extra, ale když jsem se dostala zhruba do půlky knihy, začalo mi do sebe vše zapadat a pochopila jsem jisté nesrovnalosto v ději. je pravda, že zezačátku jsem tomu moc nerozuměla. Konec se mi ale strašně líbil a hlavně druhá polovina knihy byla vinikající. Romytické scény tam určitě nechybí, ale některé popisy a sny, které se Janie zdají jsou opravdu trochu úchylné (nevíém jak jinak to nazvat).
Kniha se mi 100% líbila a neodolala jsem a četla jsem ji hned dvakrát po sobě :D.
Tímto děkuju mensis, že mi jí nechala ještě o pár dní déle. :D Už se nemůžu dočkat až si Mensis koupí druhý díl a já si ho budu moci přečíst.(Kdo by nechápal, je to taková dohoda mezi námi. :D )

Mensis: ..četla..

Hraničářův učeň-Halt v nebezpečí

4. května 2012 v 23:14 | Flexi |  Knihy
Hraničářův učeň 9 - Halt v nebezpečí

ANOTACE:
Pronásledování zločinců může být smrtelně nebezpečný úkol - dokonce i pro hraničáře.

Halt, Horác a Will sledují Tennysonovu stopu z Clonmelu přes Piktu až do Araluenu . Falešný kazatel se svými nohsledy unikl v Hibernii spravedlnosti a Halt nechce dopustit, aby se totéž stalo znovu. V Hibernii porazil Will jednoho z Tennysonových genoveských nájemných vrahů - jenže ještě dva zůstali naživu. Bude Willovo a Haltovo mimořádné lukostřelecké umění stačit na to, aby je zachránilo před úkladnými vrahy? Nebo má Willův učitel před sebou svůj poslední boj?


INFORMACE:
Autor: John Flanagan
Nakladatelství: Egmont
Stran: 428

NAŠE NÁZORY:
Flexi:
Jedná se o devátý díl velkovepé série Hraničářův učeň od Johna Flanagana. Halt a jeho dva mladí přátelé Will s Horácem se vidají po stopě nezasvěcených. Halt však při sledování jednohon z členů téhle skupiny, který byl najat společně z dalšími třemi druhy. Jednoho Will zastřelil v Hibernii takže teď už jsou jen dva. Nebezpečíé však číhá všudu a je jen na nich, jak opatrní budou. Halta však zasáhne otrávený šíp. Nejprve je v pořádku ale postupně se to zhoršuje. NMladíci nevědí co dělat. Will sice ví, jak poskytnout první pomoc, ale na tohle jeho zkušenosti nestačí. Zemře Halt, nebo Will s Horácem vymyslí, jak Haltovi pomoci? Stačí si koupit, vypůjčit a přečíst a vše se dozvíte.

Mensis: ..zatím nečetla..

Hraničářův učeň-králové Clonmelu

4. května 2012 v 23:02 | Flexi |  Knihy
Hraničářův učeň 8 - Králové Clonmelu

ANOTACE:
Will je na každoročním hraničářském sněmu, ale Halt vyšetřuje záhadné události na západě. Když se konečně vrátí, přináší špatné zprávy. V Hibernii to vře. Lživá náboženská sekta, která si říká nezasvěcení, rozsévá zmatek a vyvolává vzpoury, a pět ze šesti hibernských království už bylo rozvráceno. Nyní je v ohrožení šesté, království Clonmel, a Halt, Will a Horác se vydají na cestu, aby v něm pomohli znovu nastolit pořádek. Budou jim na výpravě užitečná tajemství z Haltovy minulosti?
Jeden hraničář obvykle dokáže zabránit vzpouře, ale tentokrát možná nebudou stačit ani dva...

INFORMACE:
Autor:
John Flanagan
Nakladatelství: Egmont
Stran: 392

NAŠE NÁZORY:
Flexi: Tento díl mě v mnoha věcech překvapil. Obzvláště Halt, který v knize odhalí hodně informací o sobě a hlavně o své rodině. Převleče se i za krále Hibernie a společně s Horácem a Willem se pokoušejí ji ochránit před nezasvěcenými. Skupinou lidí, kteří vyznávají 'zlatého boha', který vlastně ani neexistuje. Moc se mi líbila a vřele doporučuji. :)

Mensis: ..zatím nečetla..

Hraničářův učeň-Obléhání Macindawu

4. května 2012 v 22:54 | Flexi |  Knihy
Po dlouhé době zase něco přidávám. Opět se jedná o další díl Hraničářova učně. :D




ANOTACE:
Kde najde Will v rozvráceném severním lénu bojovníky, které potřebuje, aby dobyl zpět hrad ovládaný sirem Kerenem a jeho tlupou zločinců a osvobodil Alyss ze zajetí? Za hranicemi se navíc shromažďují klany divokých Skotiů a chystají vpád do Araluenského království.

Čas se krátí. Willova odvaha a vynalézavost - a příjezd dávného přítele - jsou to jediné, co může zabránit hrozící invazi a zachránit Alyss před děsivým osudem.


INFORMACE:
Autor:
John Flanagan
Nakladatelství: Egmont
Stran: 320

NAŠE NÁZORY:
Flexi: Jelikož jsem sem dlouho nic nedávala, za tu dobu jsem stihla přečíst hodně knih. Tudíš jsem tuto četla opravdu před dlouhou dobou. Každopádně kniha mě zaujala jako předešlé i další díly. Velmi napínavá a skvělá kniha. Doporučuju. Tentokrát jsem to vzala opravdu krátce, protože po tak dlouhé době se špatně píše o pocitech, jaké ve mě kniha vivolala.

Mensis: ...zatím nečetla...


ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ POVÍDEK, OBRÁZKŮ A
VŠEMOŽNÉHO OBSAHU TOHOTO BLOGU!!!