Tvorba:
Grafika-jmenovky k povídkám





Pořádá: Momentálně nic :)
Právě čte: Škola noci 1 - Označená
_http://nd04.jxs.cz/428/662/7a7a68c98e_73501406_o2.jpg
Účastní se: Momentálně ničeho :)

Noční seznámení

19. dubna 2012 v 18:54 | Flexi |  Jednorázovky
Po dlouhé době opět přidávám něco ze své tvorby. Je to celkem krátký bříběh, pouze dvou stránkový, takže doufám, že se bude líbit. Byl napsán do soutěže se jemémen Andersenova hvězdička. Takle soutěž se u nás ve škole koná každý rok. Zatím to vyhodnoceno nebylo takže se uvidí. Rozhodně ocením každý komentář, který najdu pod tímto článkem. :)





Byl teplý letní večer. Slunce se po celodenní dlouhé cestě chystalo ke spánku a na obloze se začaly objevovat první světloučké hvězdy, pod vládou velkého bílého měsíce v úplňku. Samanta se procházela kolem rybníku nedaleko parku. Vzala s sebou svého čtyřnohého přítele, aby se necítila tak sama. Jmenoval se Black, protož měl kožich černý tak, jako kabát paní Noci. Samanta se cítila smutná a sama. Sama tak moc, jako nikdy před tím. Ani Black nepomáhal jejímu smutku. Sedla si na lavečku u mohutného dubu a povzdechla si. Jako jediná z holek, které znala, se ještě nikdy do nikoho nezamilovala, což bylo divné. Ale ona sama tomu nerozuměla.
Znovu si povzdechla. Bylo jí to líto. Trápilo jí, že s tím nemůže nic dělat. Black nečekaně vyskočil na lavečku a sedl si vedle ní. Usmála se a podrbala ho za uchem . Najednou zaslechla kroky.
Blížili se k ní. Otočila se a uviděla nějakou osobu. Byla vysoká a štíhlá. Podle chůze to byl nejspíš nějaký kluk. Otočila se zase zpět a pohodlně se usadila. Čtyřnohého přítele drbala dál za uchem. Dívala se na vodu a poslouchala noční zvuky. Kroky se neozývaly. Bylo ticho. Až na pár zpívajících ptáků a šustění v křoví neslyšela nic.
Najednou se osoba znovu rozešla.
Podle zvuku Sam poznala, že ten kluk míří k ní. Trochu jí to vyděsilo. Přece jen bylo už dost pozdě a v tuto hodinu nebylo vůbec příjemné mít někoho za zády a nevědět, o koho jde. Kroky se ozývaly stále blíž a blíž… Až se najednou znova zastavily. Samanta se ohlédla přes rameno. Dívala se přímo na tajemného kluka.
,,Ahoj. Můžu si přisednout?'' Zeptal se jí hluboký, ale přátelsky znějící hlas. Ona nejdřív nedokázala říct ani slovo a jen na něho zírala. Pak si uvědomila svou chybu a otočila svůj zrak znova na rybník.
,,Ehm… Jo, jasně. Posaď se.'' Byla trochu nervózní. Bylo to dost patrné i v jejím hlase.
,,Já jsem Lukáš.'' Představil se a sedl si kousek vedle ní. Natáhl k ní ruku. Ona mu podala svou a také se představila.
,,Samanta.'' Usmál se na ní a ruku jí pustil.
,,Jak to, že tu sedíš tak sama?'' Chtěl vědět Lukáš. Sam nejdřív váhala a pak se podívala na Blacka.
,,Nejsem tu sama.'' Ukázala na černého chlupáče vedle sebe.
,,Jo, jasně. Promiň. V té tmě skoro nejde vidět. Jak se jmenuje?'' Položil jí další otázku.
,,Black.'' Odpověděla jednoduše. Byla pořád nedůvěřivá a tak se s Lukášem nijak nevybavovala. On to ale poznal.
,,Nemusíš se bát. Nejsem žádný vrah nebo něco podobného. Jen si s tebou chci popovídat a seznámit se. To je vše.'' Ujišťoval ji a pořád se usmíval. Samanta se na něj váhavě podívala. Nevypadal nijak neobvykle. Na sobě měl kraťase a mikinu. Bylo léto, takže noci nebyly tolik chladné.
Podle žlutého světla, které přicházelo od lampy stojící nedaleko, a které svítilo přímo do Lukášova obličeje, poznala, že má tmavě hnědé vlasy a jasně modré oči. Vypadal přátelsky a nijak, že by jí chtěl ublížit. Jedna věc jí ale pořád vrtala hlavou.
,,Proč zrovna se mnou a co tu vůbec děláš?'' Čekala co odpoví, protože tohle jí opravdu hodně zajímalo.
Chvíli bylo ticho.
Oba mlčeli a jen se na sebe dívali. Pak konečně promluvil.
,,Šel jsem se projít. Potřeboval jsme vypadnout z domu. Máme to teď doma trochu… No, řekněme, že neprožíváme s tátou zrovna lehký období.'' Bylo na něm vidět, že o tom nechce mluvit, ale pokračoval dál.
,,Před třemi týdny mi umřela matka.'' Řekl a sklopil zrak. Už se chystal k dalším slovům, ale Sam ho zadržela.
,,To je mi líto. Nemusíš o tom mluvit. Vím, že to pro tebe není lehké.'' Hoch se na ni podíval. Pozoroval ji vděčným pohledem. Přikývl.
,,A co ty? Proč tu si?'' Dívka se trochu otřásla. Nebude mu tu přeci vykládat o svých záležitostech a problémech s kluky.
,,Nevěděla jsem co dělat a tak jsem se šla projít. Doma jsem se nudila.'' Řekla a Lukáš její lži uvěřil. Přikývl a opět bylo ticho. Lukáš to ale nevydržel dlouho a musel se zeptat na další věc, aby nebylo ticho. Začali si povídat o svých zájmech, škole, hudbě a ostatních věcích, které je zajímaly. Samanta mu postupně začala více věřit a o hodinu později si spolu povídali jako staří známí, nebo dokonce nejlepší kamarádi. Vyměnili si i telefonní čísla. Black je pozoroval a na nového kamaráda své paničky vyplazoval jazyk. Smáli se až do té doby, než zjistili, že už tu sedí dvě a půl hodiny.
Dívka vykulila oči, když se podívala na displej svého mobilu.
,,To už je tolik?'' Řekla překvapeně. ,,Už budu muset jít.'' Usmála se omluvně na Lukáše. Začal se jí docela líbit a na to jak mu zprvu nevěřila, teď by si s ním dokázala povídat ještě další hodiny a bez problémů odpovídat na jeho dotazy.
,,Ještě nechoď.'' Přemlouval jí Lukáš, ale ona se nenechala, i když jí to dalo hodně práce.
,,Nejde to.'' Řekla ,,Promiň.''
,,A co zítra?'' Zajímalo ho. Sam se zamyslela a usmála.
,,Tak jo. Kdy a v kolik?'' Teď byla řada na klukovi, kterého dnes poznala.
,,Napíšu ti.'' Oznámil ji. Samanta vstala.
,,Tak dobře. Ahoj. Ráda jsem tě poznala.'' Usmála se. Lukáš ji úsměv oplatil.
,,Čau. Já tebe taky.''
Když dívce druhý den ráno přišla SMSka, okamžitě si ji přečetla.
Stálo ta: Ve 20:00, tam kde jsme se seznámili. Už se těším. Čau, Luk.
Usmála se. Srdce se jí rozbušilo a ona poznala, že se konečně do někoho zamilovala.


PŘIDÁNO 14.6.2012: Nakonec jsem vyhrála 1. místo :D i když nevím jak se to právě mě mohlo povést, protože já nejsem ta, která vyhrává.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj příběh?

Ano
Ne

Komentáře

1 ariven ariven | Web | 19. dubna 2012 v 20:11 | Reagovat

Wow! No nevím, proti jaký konkurenci jsi v té soutěži, ale tenhle příběh je fakt dobrej! ;-) :-)

2 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 19. dubna 2012 v 21:11 | Reagovat

Moc se mi to líbí! Řekla bych, že máš určit šanci na výhru! Přeju ti to! Je skvělá! :-)

3 katushka katushka | 20. dubna 2012 v 16:13 | Reagovat

páni, je to hezký, vůbec by mi nevadilo pokračování, určitě máš šanci na výhru. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ POVÍDEK, OBRÁZKŮ A
VŠEMOŽNÉHO OBSAHU TOHOTO BLOGU!!!